Jak zatápět v kamnech bez kouře

Koupili jsme dům, kde jsou krbová kamna. Je to moc příjemný zdroj tepla, večerní posezení u nich je skvělé a sledovat oheň je lepší, než televizi. Co nás ale ze začátku trápilo, byl zápach z kouře, který jsme v obýváku při zatápění měli. Než se kamna pořádně roztopila, tak při přikládání vždy trochu dýmu vniklo do pokoje. Naučili jsme se ale zatápět jinak a je po problému.

Jak na to?

Základem řešení tohoto problému je roztápět bez přikládání. Asi si ťukáte na čelo, jak? Je to ale prosté: prostě přiložíte ještě dříve, než zatopíte. Postup je následující:

 

  1. dospod dáme dvě opravdu velká polena (silná 15 – 20 cm), taková ta, co přikládáte až když je roztopeno a vydrží hořet přes hodinu.
  2. Přes ně křížem dvě tenká polena.
  3. Přes ně křížem dvě silnější polena, 8 – 12 cm.
  4. A pak asi čtyři vrstvy třísek. Můžete pod ně muchlat i noviny, ale jednodušší je použít kousek pevného podpalovače.
A pak zatopíte tzv. shora. Tedy pod třísky dáte pevný podpalovač, zapálíte, a zavřete dvířka. Spodní přívod vzduchu ale necháte otevřen. A teď? Teď se nemusíte starat dobrou hodinu a půl (ale po asi tři čtvrtě hodině je dobré zavřít nebo ztlumit přívod vzduchu). Jak to funguje? Oheň vám začne hořet nahoře a postupně prohořívá dolů. Úplně dole máte ty největší polena – ano, to jsou přesně ty, kvůli kterým bylo dříve nutné otvírat dvířka pro přiložení a do pokoje šel dým!

 

Kdy poprvé normálně přiložit? Asi po hodině a půl. Topeniště už bude řádně roztopené a nebudete mít žádný černý kouř, jako při přikládání pár minut po zapálení.

 

Tip: i když si po 15 minutách budete myslet, že to hoří dobře, nezavírejte přívod vzduchu. Vážně. I po takové době oheň udusíte. Nechte přívod vzduchu otevřen nejméně půl hodiny, spíš tři čtvrtě.

 

Tip: při přikládání neotvírejte dvířka zprudka pro rychlé vhození polena. Naopak, nejdřív udělejte tenkou škvíru, nechte ji několik vteřin, než kamna „chytí tah“ touhle škvírou, pak teprve dvířka otevřete pro přiložení. Díky vzniklému tahu se vám nebude kouř vracet do místnosti.
 

Fotodokumentace

 

Podívejte se na celý postup ve fotogalerii

Refluxní choroba jícnu a operace – je nutná?

Chirurgický zákrok je jednou z možností, jak řešit obtíže spadající do kategorie GERD (gastroezofageální refluxní nemoc jícnu – anglicky Gastroesophageal Reflux Disease). Úspěšnost operace je vysoká a zpravidla probíhá laparoskopicky, tj. zavedením nástrojů a kamer pomocí minimálních vpichů, tj. bez „řezání“. I tak je dobré operaci zvážit a odhodlat se k ní až jako pro poslední řešení.

Tip: pro tento druh operace zpravidla není nutné se rozhodnout ihned. Pacient má pro rozhodnutí zpravidla několik měsíců.

Jaký by měl být rozhodovací postup? Zpravidla lékař nasadí PPI medikaci (léky na bázi inhibitorů protonové pumpy, se kterými jsme se seznámili v předchozím díle). Pokud je odezva pacienta dobrá, tj. léky pomáhají a neobjevují se vedlejší účinky, lze se operaci vyhnout a užívat vhodné léky. Dalším krokem je snižování jejich dávek na nejnižší možnou míru, která pomáhá, až přechod k tzv. on-demand užívání – pacient si vezme lék, kdy potřebuje.

Pokud léky nezabírají resp. pacient trpí nežádoucími účinky, nabízí se možnost zkusit změnit typ léku, případně pak upřednostnit operaci. Ani v tomto případě ale ještě nemusí být operace posledním řešení. Existuje určitý typ fyziologického cvičení, kterým dokáže pacient zmírnit problémy s nedomykavostí dolního jícnového svěrače. Tuto možnost vám představíme v dalším díle.

Léky na pálení žáhy – díl II.

V předchozím článku o pálení žáhy jsme popsali příčiny tohoto jevu. Dnes se podíváme na některé léky, po kterých je možné sáhnout pro úlevu – a to i bez předpisu lékaře.

Proti občasným projevům pálení žáhy při refluxu bohatě postačí obyčejné antacida (Talcid, Tums, Rennie) – léky, které účinkují prakticky okamžitě a berou se v případě obtíží. Fungují na principu neutralizace žaludeční kyseliny a jejich účinek je krátkodobý. Přesné užívání vždy dle příbalového letáku, nebo konzultace s lékařem.
Druhou skupinou jsou tzv. inhibitory protonové pumpy. Jejich nástup je pomalejší (cca 1 hod) a účinek až 24 hodin. Princip fungování spočívá v tom, že váš žaludek přestane zcela produkovat kyselinu. Zamezí se tím tedy pocitu „pálení žáhy“, ale pozor – k refluxu stále dochází, pouze o něm nevíte. Což pro jícen není ideální – kyselina není jedinou složkou, která v žaludku je a přítomnost dalších látek (zejm. trávicí enzym pepsin) může jícen také poškozovat (samozřejmě v dramaticky menším rozsahu, než kyselina chlorovodíková).
Zástupcem druhé skupiny je např. APO-OME (účinná látka omeprazol), který lze zakoupit i bez lékařského předpisu, případně Nolpaza (účinná látka pantoprazol).
Tip: pokud vám lékař APO-OME předepíše, nedoplácíte lékárně žádné peníze a obdržíte 100 tobolek. Pokud si jej koupíte bez předpisu, zaplatíte okolo 140 Kč za pouhých 14 tobolek. Doporučujeme tedy konzultaci s lékařem, případně odborné lékařské vyšetření.